Z pamětí senilního kaňoura (07) – Jindřiška

Líbilo se mi jich víc a začal jsem s vedle mě sedící Janinkou. Byla to odbarvená kočička se vždy pečlivě nalíčenými rty i tvářemi. Bezostyšně mě provokovala, a když jsem si jednou půjčil od našich auto a pozval jí na projížďku, ochotně přijala. Krátce za Prahou, když jsme před tím povečeřeli ve…