Přehlídka poklopců

S plícemi v těsném závěsu dobíhám poslední vagón metra na konečné. Vděčně se kácím na volnou sedačku a snažím se zkrotit dech. Je brzy ráno, venku je ještě tma. Metro je poloprázdné. Většina cestujících zaujímá více či méně stabilní polohu a zavírá oči. Nasazuji si sluchátka, pouštím hudbu a následuji jejich příkladu. Čeká mě poměrně dlouhá cesta.
Po pár stanicích se vzdávám. Metro sebou cuká jinak než vlak a navíc ten průvan. Spát se tady zkrátka nedá. Ospale otevírám oči, mžourám do ostrého umělého světla. Ty kráso, co to je? Snažím se zaostřit. „Co by to bylo? Poklopec. A naditý.“ Rejpavá…

Privacy Preference Center

Close your account?

Your account will be closed and all data will be permanently deleted and cannot be recovered. Are you sure?