Pražský bohém (21.)

Ještě několik dní po vrácení Tima jeho paničce jsem se ráno budil nesmyslně brzy a mžoural po vlhkém psím čenichu, který mě jemně postrčí k procházce, na níž v ideálním případě potkáme Marušku, ještě rozespalou, roztomilou a ke všemu svolnou… To už ale byla bohužel minulost, i když jsem si umiňoval, že si od Elly Tima určitě co nejdřív zase vypůjčím. To psisko mi zkrátka nějak chybělo. „Pájo, můžeš na slovíčko?“, mrkla na mě Valérie, naše ředitelka, když jsem pár dní na to s myšlenkami bůhví kde utíral na sklonku nudného odpoledne sklenice. „Val, jestli se pořád bojíš prozrazení našeho…

Privacy Preference Center

Close your account?

Your account will be closed and all data will be permanently deleted and cannot be recovered. Are you sure?