Piráti, volte Schwarzenberga!

Drazí Piráti a Pirátky, voliči a sympatizanti Pirátské strany. Obracím se na vás s troufalým apelem, abyste dobře zvážili, jak se tento pátek a sobotu zachováte. S apelem, abyste nevolili šovinistu z Vysočiny. Abyste nepromarnili svůj hlas neúčastí či neplatným lístkem. Abyste podpořili kandidáta blízkého těm nejzákladnějším pirátským hodnotám – Karla Schwarzenberga.

Znám pirátské hodnoty, žiju řadu z nich

Apelovat na vás mohu pouze proto, že spolu sdílíme mnoho společných témat a názorů. Nejsem členem Pirátské strany, ale na její základní témata jsem měl “pirátský názor” roky předtím, než ve Švédsku vznikla. Vystudoval jsem ekonomii a práva. V bakalářce i v obou diplomkách jsem se kriticky věnoval problematice duševního “vlastnictví” a popularizaci alternativních pohledů na toto téma se soustavně věnuji nadále, například v seriálu Filipika proti duševnímu monopolu psaném pro Lupu. Stejně jako jistě mnozí z vás jsem loni několik hodin mrznul na shromáždění proti přijetí smlouvy ACTA a následně ji jako asi jediný v Česku podrobně rozebral diplomkou. Změnu přístupu k tvůrčí činnosti a sdílení se snažím podpořit i prakticky. Podílím se tak na podpoře rozšíření mikrodárcovské služby Flattr v Česku. Věřím, že informace chtějí být svobodné.

Jsem však přesvědčen, že s Piráty nesdílím pouze názor na duševní “vlastnictví”, ale velkou část základních hodnot. Byl jsem na pražské konferenci světových Pirátských stran (PPI), měl jsem příležitost popovídat si s řadou českých, švédských i třeba katalánských Pirátů a vždy jsem měl pocit, že hovoříme stejným jazykem. Věřím proto, že fundamentální hodnoty, ze kterých Pirátské hnutí vychází, chápu velmi dobře, a právě proto si troufám tvrdit, že Karel Schwarzenberg – přes veškeré odlišnosti a výhrady – k nim nemá daleko.

Pirátskými hodnotami jsou činorodost, svobodomyslnost, otevřenost a oddanost lidským právům

O jakých “pirátských” hodnotách je řeč? Zakladatel celého hnutí Richard Falkvinge mezi ně řadí vytrvalost, rozmanitost, otevřenost a humanismus. Já bych jen použil jiná slova: činorodost, svobodomyslnost, otevřenost a oddanost lidským právům. Tvrdím, že přestože Karel Schwarzenberg není Pirát a na praktické politické otázky může mít i výrazně odlišné myšlenky a názory, tyto čtyři fundamentální hodnoty bezpodmínečně sdílené Piráty z celého světa mu jsou – na rozdíl od jeho oponenta – vlastní.

Činorodost znamená odvahu a sebevědomí

Piráti se nebojí. Chtějí-li změnu, nerezignují a neschovají se strachy za pec. Zapojí se do hry a pomalu pracují k dosažení cíle. Nevnímají svět kolem nás jako neustálou hrozbu, ale také jako příležitost. Když evropskými institucemi začala proplouvat nadiktovaná smlouva ACTA, Piráti nespustili volání po vystoupení z EU a “obraně národních zájmů”, ale s pílí a s využitím celoevropské sítě stejně smýšlejících lidí dokázali uvnitř Evropy prosadit přehození výhybek. Místo obrany zvolili útok, místo schovávání participaci na procesu. Ani sebevědomý národ se nemusí neustále někoho bát. Nemusíme se bát “Sudeťáků”, nemusíme se bát “Bruselu”. Nejsme horší než desítka dalších podobně velkých zemí v Evropě a jestli něco, jsou pro nás otevřené hranice a sdílený prostor příležitostí svou nepočetnost překonat.

Oba prezidentští kandidáti o sobě tvrdí, že jsou příznivci evropského projektu. Z jejich činů však víme více. Karel Schwarzenberg má v evropském prostoru velmi dobrou reputaci, několik evropských diplomatů a akademiků mu vyjádřilo explicitní podporu, drtivě také zvítězil mezi voliči žijícími v cizině. U Karla Schwarzenberga máme jistotu, že si jej mimo naše hranice vyslechnou i když zrovna neříká příjemné věci – třeba když v Rakousku hájí Temelín. Kdo si pamatuje Miloše Zemana nemůže zapomenout, že právě za jeho vlády byly naše vztahy se všemi sousedy na historicky nejhorší úrovni a často kvůli malichernostem. Že se nijak nezměnil Zeman názorně předvedl minulý týden, když se odmítl bavit se všemi slovenskými novináři. Prezident, který svůj význam promrhá na podobné podružnosti, ztrácí možnost partnery ovlivňovat a diskutovat s nimi o důležitostech. Sám sebe zahání do kouta.

Svobodomyslnost znamená život bez předsudků

Piráti se nedělají silnějšími hledáním záminky k urážce. Právo na soukromí a na rozhodování o vlastním životě je téma mezi Piráty natolik široce akceptované, že vůbec není předmětem diskusí. Sexuální a jiné menšiny, subkultury, cizinci a imigranti… Piráti nepodléhají vlnám strachu či hnusu, toleranci a akceptaci rozmanitosti skutečně žijí. Jsem přesvědčen, že by svou kampaň nikdy nezaložili na posmívání se řečové vadě svého soupeře, nenaznačovali by jeho degeneraci, nevadila by jim jeho zahraniční manželka, nezneužili by minulosti jeho dávno mrtvého tchána, nepřebírali by báchorky od známých antisemitských pisálků, neuráželi jej za roky strávené ve vynuceném exilu z vlasti. Jednoduše by nesklouzli ke kampani útočící na zvířecí pudy voličů, protože by nic takového nepotřebovali.

Miloš Zeman tohle všechno v jednom týdnu neváhal udělat, neváhal popřít sám sebe, když vytušil, že jej právě tato cesta může dovést k vítězství. Ukázal tím, že své voliče považuje za ovce, které potřebuje nalákat do ohrady, ale jinak mu jsou úplně fuk. Pokud tuto sládkovskou kampaň dnes nepotrestáme, budou ji v příštích letech zkoušet znovu a znovu další a další populisté. Je jen zdánlivě paradoxní, že Karel Schwarzenberg, sic se označující za konzervativce, má ke všem otázkám osobní svobody daleko progresivnější přístup než údajně levicový Miloš Zeman. Být konzervativní totiž neznamená označovat homosexuály za devianty, ale cenit si střídmosti a obezřetnosti. Karel Schwarzenberg je natolik bez předsudků, jak jen člověk jeho věku může být.

Otevřenost znamená schopnost naslouchat a přemýšlet

Piráti jsou otevřené společenství. Hájí otevřenost při vyjednávání, hájí otevřenost vnitrostranických diskusí. Druhou stranou mince je otevřenost k cizím názorům, novým nápadům a myšlenkám. Často se ukazuje, že tato otevřenost k i třeba brutální kritice Pirátské hnutí krátkodobě poškozuje, ale z dlouhodobého hlediska je zdravá. Otevřenost brání zkostnatělostí, brání zavírání očí před skutečností a před lepšími nápady.

Otevřeností není, když politik začne svého soka odsuzovat za názory, které sám v minulosti zastával a vyslovil. Otevřeností není, když politik oblepí zemi billboardy a do konce voleb odmítne zveřejnit veškeré finanční toky. Otevřeností také není, pokud si politik na velmi těžké vědecké téma udělá názor během hodiny ve vrtulníku. Střílení silných názorů od boku je něco, čeho by se nejen politik, ale každý inteligentní člověk měl vyvarovat. 

Miloš Zeman v televizních debatách opakovaně a opakovaně lže, vyhýbá se tak všem těžkým otázkám. Karel Schwarzenberg si místo toho naběhl na několikery vidle svou prostou zásadovou otevřeností a upřímností. Který z přístupů však chceme odměnit? Chceme na Hradě raději obratného lháře, nebo nešikovného pravdomluvku? Není lepší občasný nesouhlas se zásadovým člověkem než souhlas s člověkem ohebným aktuálním náladám? A především – opravdu se 70 let od 2. světové války necháme nachytat umělou diskusí o zcela uzavřeném vyhnání sudetských Němců? Je při pohledu na nepříliš vzkvétající české pohraničí opravdu tak kacířskou myšlenkou, že vyhnání nebylo správné morálně ani ekonomicky? Dnes se na tom již přeci rozhodně nic nezmění, tak proč k sobě nebýt upřímní?

Oddanost lidským právům znamená neuhnout ani když se to vyplatí

Některé hodnoty jsou téměř svaté a nelze je vyvážit zlatem. To je ten Falkvingův “humanismus”. Lidé, pravda a svoboda mají vždy přednost před okamžitými ekonomickými zájmy, základní lidská práva se nedají prodat. Piráti jsou velmi aktivní v boji proti nesvobodným režimům, proti vládám, které se pokoušejí omezovat a kontrolovat internet, svobodu slova a lidská práva vůbec. To je totiž dlouhodobě důležitější než výše exportu v tom či onom roce nebo taková či onaká obchodní smlouva.

Zásadovost při hájení lidských práv v Evropě i po světě je jedním ze základních kamenů moderního českého státu, jedna z několika věcí, na které bychom měli být velmi hrdí. Na rozdíl od okolních zemí jsme zatím nepodlehli tlaku silných nesvobodných států a držíme si svou linii. To se však s Milošem Zemanem může začít měnit. Relativizace univerzálních lidských práv, jejich omezování na “některé” lidi v “některých” zemích a “některé” době je nejen bezpáteřnost, ale riziko z hlediska pevnosti postoje doma. Miloš Zeman i v tomto bodě selhává. Než aby dráždil totalitní Čínu, s Dalajlámou by se nesešel. V Rusku by se na jeho slovo podpory mohl těšit spíše Vladimír Putin než Pussy Riot. Jak opačné je chování Karla Schwarzenberga. Vůči Dalajlámovi, vůči Pussy Riot, vůči každé situaci, kdy zásadovost může stát v rozporu s prospěchářstvím. 

Nevolíme premiéra. Důležitější jsou základní hodnoty, ne ekonomické názory.

Většina výhrad vůči Karlu Schwarzenbergovi jej však nenapadá pro jeho hodnoty, ale kvůli praktické politice vlády, které dělá ministra zahraničí. Domnívám se, že je to chyba. Nevolíme vládu, volíme prezidenta. Prezident neurčuje a nemá určovat praktickou politiku země, prezident je posledním majákem pro dobu rozvratu demokracie, je iniciator veřejných diskusí nad hodnotovými otázkami. Jakkoliv neurčitě toto zní, přesto má osobnost prezidenta větší vliv na stav české společnosti, než by se zdálo. Nejde ale o levici a pravici. Nejde o vyšší či nižší daně. Nejde o školné, nejde o regulační poplatky, nejde o DPH.

Kdyby o všechny tyto věci šlo, Karla Schwarenberga bych sám volit nemohl. Nejsem spokojen s touto vládou – jakkoliv Paroubek opírající se o komunisty by byl zcela určitě ještě daleko horší. Uvedu příklad. Nesouhlasím s církevními restitucemi, nesouhlasil jsem ani s ACTOU. V obou případech byl Karel Schwarzenberg na opačné názorové straně. Ale pouze odlišný názor z nikoho nedělá zlého člověka. Mám smlouvu ACTA nastudovanou možná lépe než kdokoliv v Česku a jsem velmi rád, že neprošla. Ale zejména protože by konzervovala zastaralou úpravu duševního “vlastnictví”, útokem na svobodu slova a demokracii reálně nebyla. Mohu proto pochopit, pokud někdo považuje více práv autorům za nezbytnost pro udržení kreativity.

Mám také silně odmítavý postoj k církevním restitucím. Domnívám se, že nebyly v tomto rozsahu nezbytné a že stavu naší společnosti spíše uškodí než prospějí. Ale argumenty ve prospěch restitucí jsou také silné. Ne tak silné, aby mě přesvědčily, ale natolik silné, abych názorové oponenty nepovažoval za lháře a zloděje. Mohou se mýlit oni, mohu se mýlit já.

Vláda Miloše Zemana útočila na svobodu slova v Česku

Jiný názor na ACTA či církevní restituce tedy z člověka nedělají zloducha. Jiný názor na svobodu slova a nezávislost médií však ano. A období vlády Miloše Zemana se vyznačovalo bezprecedentními útoky na česká média. Nebo jsme snad už zapomněli, že to byla mediální rada obsazená Zemanovou ČSSD a Klausovou ODS, kdo se do čela zpravodajství na ČT pokusila nasadit Janu Bobošíkovou? Že to byl Miloš Zeman, kdo se pokusil zničit týdeník Respekt žalobou na obří odškodné? Že právě tehdy šli politici na ruku Vladimíru Železnému za přízeň jeho televize Nova a že vznikala různá účelová média jako deník super? Zapomněli jsme, proč se tisíce a stovky tisíc lidí cítilo ohroženo opozičněsmluvním rozparcelováním státu natolik, že se houfovali do Děkujeme, odejděte, Dřevíčské výzvy, Impulsu 99 a dalších zoufalých pokusů bránit se mečiarizaci české politiky?

Spory o konkrétních praktických politikách státu se točí pořád dokola, jak rychle přicházejí, tak zase odcházejí. Úloha prezidenta je ale vážnější a obecnější. Prezident s námi nemusí sdílet stejný názor na tu či onu daň, ale měli bychom si být jisti jeho pevností v zásadních hodnotách, které považujeme za nepřekročitelné a životně důležité pro celou společnost. Ze dvou zbývajících kandidátů je hodnotově pevný pouze jeden. Karel Schwarzenberg. Považujete-li čtyři hodnoty, které jsem uvedl výše, za důležité a cenné, zvažte svůj hlas pro Karla.