Kdekoliv kdykoliv

V Paříži, na nábřeží ostrova St. Louis, táboří děti rocku. Zatraceně špinava zahrada mládí. U vody se válejí staré noviny – na těch se v noci spalo a milovalo – vítr žene po dlažbě staniol, strhaný z lahví od vina a u vysoké zdi posedavaji hloučky, někdo se pokouší hrát na harmoniku, na kytaru, píšťalu. Kvetou nesmělé i smělé , divoké lásky mezi špinavými papíry – nikde žádný bílý jednorožec – a kdosi vytrvale zkouší akordy La Palomy. Hřbitove, hřbitove, zahrádko zelená –
Když je svět aseptický, musí být jeho opakem špína, když jeho skleněné věže znamenají smrt, musí láska kvést na dlažbě…

Privacy Preference Center

Close your account?

Your account will be closed and all data will be permanently deleted and cannot be recovered. Are you sure?