cesta svým životem

.. sedím na kamenité cestičce, jenž je lemovaná travou, hlínou a sem tam nějakými stromy. Sedím pod jedním z nich, dává mi stín neb jinak zde vládne úporně sluneční svit. Hlavu mám ve svých dlaních a oddychuji. Na chvíli pohlédnu směrem zpět, kolik že jsem to už ušla cesty. Jooo jo, pěkná štreka – pomyslím si a potutelně se usměji. No taky, ale že byla náročná 🙂 Místy jsem musela zdolávat velikánské balvany až jsem mnohdy měla pocit, že už dál snad ani žádná cesta nevede. Ale mnohdy byla místečka, kde jemňounká travička, krásná a zelená mi pokrývala cestičku, kde potůček bublal a mně se šlo…

Privacy Preference Center

Close your account?

Your account will be closed and all data will be permanently deleted and cannot be recovered. Are you sure?